11.1.2010 zase jsme vážili, a jak se jinak štěnda mají

...a zase jsme pěkně narostli. ( zapomněli jsme posledně upozornit, že jsme vážili i 7.1. 2010, takže pro ty, kteří se nekoukali na váhu delší dobu, budou přírůstky docela velké :-) 

Jinak miminka už papají z misky docela obstojně, už si většinou ani ve žrádýlku nemáchají nožičky - kromě Balintíka, ten tedy jednak opravdu žere teď ze všech nejvíce, ale hlavně má svůj zvláštní styl. Postaví se jednou nohou doprostřed štěněcí misky a žrádlo do sebe jakoby hrne pomalým postupem vpřed s otevřenou tlamkou soubežně s okrajem misky .

Dneska mají štěnda 5 týdnů, takže zase přidáme večer fotografie -  už funguje technika jak má, tak se zase můžete těšit na obrázky.

Také už nejsou mimina v ohrádce, najednou, den ze dne se rozhodla, že je čas zkoumat svět - bylo to v půl třetí v noci na čtvrtek a začala tak řvát, že jsem vyletěla z postele s tím, že jdu zachraňovat minimálně jedno rozthlé štěně na dvě poloviny. A ne, jen miláčkové nutně museli ven. Takže jsem je vyndala z ohrádky, pustila volně do pokoje a čekala, kam si zalezou ke spaní. Tam jsem jim udělala ležení, nakrmila je a od té doby je klid.  Jsou to malí komedianti, zalezli si do škvíry mezi skříní a gaučem, tak jsme jim tam dali chlupatinu, aby se jim tam líbilo a jak si panečku chrochtají. Dokonce - a to jsme sami překvapeni, si tam nečůraí a nekakají, ale poctivě odtud vylezou na volný prostor.

A jsou to už psi každým coulem. Už perfektně štěkají a vrčí, bojují a mazlí se spolu, vyloženě vyhledávají kontakt s člověkem... je úžasné, když   k nim přijdeme a zavoláme "děti, děti, deti, děti...", jak rychle přiběhnou a předhánějí se, kdo se pomazlí a kdo vyleze na klín. Je to fakt paráda.   Po mazlení je papání a to je mlaskotu, jako bychom krmili několik prasátek, pak zase mazlení, pak se trochu vydivočí spolu a postupně popadají ke spánku jako mouchy v horku .

A za čtyři hodinky zase znova a tak pořád dokola :-)