13.7.2010 Jak se mají "naše děti A i B"

13.07.2010 18:26

...nic moc se u nás neděje, miminka nejsou, výstavy ani akce jsme teď žádné nenavštívili a naštěstí se ani nestalo nic ošklivého, takže není moc co psát. Takže se můžeme chvíli věnovat našim odchovům "A" i "B". Začneme tím veselejším a to mladšími štěňaty :-)

           ..."našim" prckům z vrhu "B" je přes sedm měsíců, je tedy načase zase napsat, jak se mají. Už to nejsou štěňata, nejsou ještě ale ani zdaleka dospěláci a tak mají páníčkové teď hodně práce s usměrňováním jejich chování a výchovou protože právě teď je "nejvyšší" čas pejskům vštípit do hlavinek dobré mravy a nebo výchovu podcenit a možná se i i navždycky potýkat s nevycválaným a nevychovaným psem. Páníkům našich štěňat se daří to první, alespoň se to zatím tak zdá. Posuďte sami :-)

Vezměme je popořadě:

Nejvíce zpráviček máme asi od páníků Beušky a Geryho (Bailinta).

             Beušku jsme teď několikrát viděli, stává se z ní krásná holka, už několik měsíců jí konečně netrápí průjmy a tak papá co to jde a krásně nabírá na váze. Sice je stále štíhlá, ale už není vyžlátko na špejličkách s nádherným klabáčkem. Je to holka poslušná ( samozřejmě na bulí poměry ) zvídavá a když se nudí, dává to vědět. S páníky se přestěhovala do nového bydlení a hned jim okousala nový gauč. Tak snad se umravní a nebude dělat doma moc velkou paseku, už proto, že páníci jí nechtějí zavírat do klece, aby byt uchránili ( a my jsme za to moc rádi ). Naopak, když vidí, co bulí odrostenec dovede a chtějí k Beušce bulinku parťačku, asi za čtrnáct dní si jedou pro krásnou holčičku Magnum Marso Bull. Prý buď budou holky spolu hodnější a nebo budou mít natotata vybydleno. Ale najednou, takže by počkali, až holky obě odrostou a nové zařízení si koupí pak.

A i my se těšíme na jejich přírůstek a na pomazlení malého bulátka. A doufáme, že u nás budou často - k chovatelům mají daleko a my budeme mít malou Magnum rádi jako "naší"...

           Gery je statný pejsek, pánečci si ho pochvalují, že je hodný a poslušný. A líbí se jim, že má rád vodu. Jinak je to divočák, doslova páník píše "je to trdlo a jde do všeho naplno...:o))...no je to holt správný bulík..." takže si bohužel přivodil už první zdravotní problém. Štípnul si kyčelní kloub, takže musel být v klidu, potom začal kulhat a boleho ho koleno, takže zase klid... a jak páník píše " teď má chudák asi pocit, že už si nikdy hrát nebude...:o(( " Doufejme, že za kulháním je jen námaha, která mladé bulíky běžně postihuje, protože jsou to blázni, kteří neví, kdy mají dost a nebude to nic vážného. Gery je v péči snad nejlepšího ortopeda v Praze, takže věříme, že vše bude brzy v pořádku. Uvidíme se s ním teď o víkendu, tak se těšíme, jak se za poslední dva a půl měsíce  změnil a vyrostl.

           Další v pořadí, o kom víme hodně, je mamutík  Montík. Ani jeho si páníci nemohou vynachválit, čemuž jsme moc rádi. Montík už má ouška krásně stojací, i když prý sem tam jde vidět, že je jedno malinko měkčí, také ho trošku trápilo kulhání, ale několikero vyšetření neprokázalo vůbec žádnou nemoc ani vadu, takže to bude asi zase problém neúnavného temperamentu psa a stavby jeho těla. Takže se musí trošku krotit, čož dle slov pánečky  - "Dovedete si asi představit, že je to nadlidský úkol, udržet ho v klidu. On se chová jako by mu nic nebylo" není vůbec snadná věc. A co je povahy týče?  Chodí na cvičák a pánečka píše " strašně nás chválili, že je vidět velký zlepšení a jako první a jediní jsme postoupili do pokročilé skupiny :-)". Máme radost, gratulujeme a jen tak dál. A poslední ze slov o Montíkovi, které nás hřejí u srdce jsou "Jinak je Montík pořád strašně hodný, poslouchá, i když samozřejmě pořád zkouší, jestli ty zákazy náhodou nepřestaly platit :-). Strašně miluje malé děti, jenomže je jak malej tank, a tak se maminy o ně bojí. Už docela vzbuzuje respekt, je prostě nádhernej! Nemůžem se na něj vynadívat!"

Už není co dodat, Montík se má moc dobře, mají ho rádi a co víc bychom si mohli přát?

               I Bony se má moc dobře. Její pánečka má docela smysl pro humor a buličí srdce, protože asi mnoho jiných by z Bonynky bylo "na větvi" a netušili by, co si s ní počít. Při čtení jejích slov si musí každý říct, že má obrovskou trpělivost - "Bonča hárá,tak to je opravdu vysilující něco po ní chtít, ale jinak je čím dál rozumější. Už mi rozkousala troje nové boty, Michalovi venkovní dvoje,takže o zábavu je neustále postaráno."

Další ze slov, potvrzujících nám zlatou letoru pánečky je "...ale Bonča je zlatíčko, i když stále svéhlavá, ale už jsem si zvykla.U ní se opravdu po zlém nic nesvede, takže je to každodenní zkouška trpělivosti a nervů.Občas teda dostane plácačkou (konečně jsem zjistila k čemu ji využít :-))) ,ale není to zase tak často,spíše vyjímečně, zrovna, když se nám vyčurala do postele,protože nemohla na Matesa "( pozn.- to je kocour ). - "Myslela jsem,že ji zabiju, nebo, když mi rozbila to zdobené umyvadlo ve stojanu, je to divoch, ale, co nadělám. To byla další věta, která nás 
" opravdu potěšila", protože víme, jak moc měla to umývadlo ráda, jak se s ním ráda pochlubila a opravdu bylo moc krásné  ...

Prostě Bonynka je drak. Je také pěkná, narostla jí hezká hlavička, postavu má jako téměř dospělá fenka, široký hluboký hrudník - opravdu, radost pokoukat.

Znovu musíme pánečce poděkovat za obrovskou trpělivost a vytrvalost při výchově Bony, protože ta je opravdu zlobivý  rarach a nevydrží minutu v klidu. Ze zahrady udělala tankodrom ( páník se přestal snažit vysazovat kytičky, stromečky a zvelebovat zahradu ) pánečka se naučila novému způsobu věšení prádla, protože Bony se běžně pověšené prádlo nezdálo a rvala ho dolů... popravdě, už jsme zapomněli výčet škod, které ta malá raubířka napáchala. Ale ona se prý zklidní, páníci se už těší, kolem šestého roku života už bude určitě hodná :-))))

                   Brit ( Balbík ) nebude trhat partu - i s ním je páník navýsost spokojený. Jeho slova bohužel nemůžeme zkopírovat, protože si s páníkem jen telefonujeme, ale pokusíme se popsat jeho nadšení a radost, že má tak výborného psa.

Asi víte, že Brit je v myslivecké službě, ale nevíte, jak moc mu to jde. Prý zvládá ve svém věku to, co jeho předchůdci nesvedli, je prý velice velice inteligentní, učenlivý a energický. Už dokáže sám dohledat divočáka ( ale to ho páník nechal udělat jednou, byl to malý kus a nehrozilo, že se Britovi neco stane ), výcvik zvládá naprosto bravurně  - levou zadní, by se dalo říci -  a jako bonus, je prý i velmi krásný kluk. To nedovedeme posoudit, Brita jsme dlouho dlouho neviděli, ale to, že páník, ačkoliv nechtěl vystavovat a ani s uchovněním by si nedělal hlavu - vezme Brita na výstavu a uchovní ho, aby mohl dál předávat geny, hovoří za vše. Prý ho přesvědčil jeden z kamarádů, který bulíky zná a tvrdí, že Brit je opravdu výjmečná kombinace povahy a vzhledu. Tak jsme zvědaví, měli bychom ho teď o prázdninách vidět.

                   Berný je ve Španělsku, takže jí nevidíme vůbec a hned tak se to nezmění, ale má se podle zpráviček páníka  moc dobře, je prý stále pěkná, hodná a mírná a stále "jedna ruka" s dcerkou. Od září by měla začít chodit na výstavy a páneček říká, že bude moc krásná až dospěje. Tak uvidíme, snad má pravdu, my můžeme posuzovat jen podle fotek a na těch vypadá moc dobře.

                   Jediný, o kom nemáme delší dobu zprávy, je Boon, ale jak jsme psali už dříve, s jeho pánečkou není lehké se zkontaktovat a zvlášť teď v době dovolených a prázdnin. Jistě jsou někde pryč a mají se dobře. U nich platí heslo - žádný problém, žádná zpráva.

 

Takže to jsou naše miminka z druhého vrhu.

Ještě malá zmínka o "naší malé Angelee Nature of Unique" . O ní moc veselé zprávy nemáme... i když, těžko říct, Áně, jak jí pánečka říká, je moc a moc dobře, s pánečkou se před pár dny odstěhovaly do Německa a teď je čeká spousta nového a zajímavého. Takže je moc neuvidíme, snad alespoň budeme dostávat zprávičky o tom, jak dobře se jim vede a jak je tam mají rádi.

Takže to stěhování je pro nás taková trošku neveselá zprávička, ale co je pro nás opravdu smutné, je to, že je Áňa vykastrovaná. Je to už asi dva měsíce, doteď jsme se s tím úplně "nesrovnali" a pořád je nám to moc a moc líto. Jak možná víte, z vrhu "A" byla jediné přeživší štěňátko a měli jsme trošku jiné sny o jeho životě. Ona byla naše první miminko, těžce vybojované a určitě jsme pro ní  - jako odpůrci kastrací - nechtěli tohle.  No, stalo se, nebylo v našich možnostech tomu zabránit, pánečka se rozhodla, že nebude nikdy chovat a po zvážení všech pro ni důležitých okolností, padlo rozhodnutí takové, jaké padlo.

Mrzí nás to moc, ale tak už to chodí. I tak, pánečce přejeme v novém životě hodně štěstí, Áně zdraví a radost ze života a těšíme se, až ji  zase uvidíme.

Popřejte jim s námi - Holky, ať se vám daří :-)

 

© 2008 - 2013 Nature of Unique

Vytvořeno službou Webnode