16.3.2011 Týtu má zánět mléčné žlázy

...ač jsme se snažili jak jsme mohli,  předejít zánětu se nám nepodařilo. Nechtěli jsme "násilně" a zhurta odstavit štěnda, nechtěli jsme ukončit laktaci hladovkou a vysokou fyzickou zátěží, mysleli jsme, že postupně bude ustávat sama, že Týtka si bude produkci mléka regulovat "podle svého rozumu". Ke štěndům chodila sice méně, resp. byla u nich často, ale většinou jen zkontrolovat, jestli nemají nějakou ňamku, kouknout, jestli mají čisto a sama jestli jsou čistá a v pořádku, ale někdy, jak se hrnuly k cecíkům, už prchala. Že je živila méně jsme poznali i podle toho, že mrňata konečně začalo pořádně zajímat, co jsme jim naservírovali my. Takže jsme mamině snížili krmnou dávku a častěji ji "vyháněli" ven si hrát. Mimina už jí vemínka tak týrala, že se už od nich vrátila i s poraněními, ze kterých jí tekla krev. Ale trumpeta k nim pořád chtěla a chtěla je krmit. Zlatá dobrá Týtka. Takže jsme začali kontrolovat její návštěvy u miminek a trochu je regulovat. A samozřejmě ještě více omezili v krmení a kontrolovali cecíky, zda jsou prázdné a nedělají se zatvrdliny. Všechno se zdálo v pořádku a nasvědčovalo tomu, že se nám daří pomalý odstav, ale najednou se přes noc Týtce vemínka nalila moc a bylo vidět, že jí bolí. Jestli k prckům nešla a nebo ji tak moc kousali, že odešla než je stihli vyprázdnit nebo co se stalo....nevíme.  Snažila jsem se jí zatvrdliny rozmasírovat, nechat vypít miminky, nic nepomohlo. Zánět nabral velmi rychlý spád, Týtu dostala během tří hodin vysokou horečku, ze dvou cecíků začalo téct "něco" podobné hnisu a Týtu očividně trpěla každým pohybem. Takže jsem jí trochu ulevila odstříkáním mléka, chladila a ledovala cecíky a nakonec jí podle babského receptu ( mimochodem báječně funguje u lidských maminek ) zabalila vemínka do tvarohu se slivovicí. To jí ulevilo, usnula na gauči a teplota se konečně zastavila. Po nějaké době jsem jí vybalila, sprchovala vemínka chladnou vodou až postupně ledovou a dala zábal podruhé. A čekaly jsme, až přijede páneček z práce, aby Týtku vzal na veterinu, situace se mi zdála jako hodně vážná.

Na veterině Týtku prohlédli, prý jsme to chytili včas v počátku, takže žádné komplikace nejsou, raději nedostala hormony na zastavení laktace. Necháme to přírodě, pečlivě kontrolujeme a při plnosti vemínek jí malinko odstříkáme, ale jen do úlevy, aby jsme nepodporovali produkci.

K miminkům jí už nepouštíme, tedy ne na pití. Chodí k nim, když jsou napapaná, aby jí neobtěžovala. Sice bychom mohli ohlídat, aby pila ze zdravých cecíků, ale prckové jí stejně tak moc koušou, že když to dopadlo tak jak to dopadlo, necháme je už odstavené.

         Týtka a její kojení. Ona má velkou mléčnou žlázu a vysokou produkci mléka, začíná s ní po polovině březosti a není snadné jí ukončit. Snaží se miminm dát, co jde, chodí k nim i když jí očividně kojení už bolí a když jí to zakážeme, je "zralá" na to, že nám vybourá dveře, aby se k malým dostala. Není tedy snadné zvládnout přechod prcků na normální krmení, zvlášť, když chceme, pokud možno, respektovat přirozený průběh.