23.12.2009 Náš kocourek po operaci

...sice to s bulíky nesouvisí...ale je také člen naší rodiny

Jak možná víte, máme i tři kočky. Resp. jednu kočičku a dva kocourky. Tomu nejstaršímu, Janýskovi, bude už patnáct let a je nemocný. Už byl v "nemocnici" na pár dní před několika měsíci, prodělal akutní zánět střev, jater a sleziny. Z toho ho lékaři dostali, i když už jsme řešili, že bude lepší ho nechat uspat, protože to vypadalo, že nemá chuť ani sílu žít. Ale stal se "zázrak" a Janýsek se nevzdal a vrátil se domů. 

Teď se poslední dny chová - s prominutím - jako prase, čůrá kde se mu chce, ale tak, abychom to viděli, takže bylo skoro jasné, že asi zase není v pořádku. A opravdu není, má velice vysokou hladinu hormonu štítné žlázy. Jediná možnost je risknout operaci, žlázu vyoperovat a do konce života ho dopovat hormony. Nebo ho nechat uspat rovnou, dokud se netrápí a nebo ho nechat jak je a čekat až sám sebe zabije. Jeho metabolismus je několikrát rychlejší než je norma a toto ho vyčerpává, už teď má změny na mozku, postupně by mu kolabovaly orgány y nakonec by zemřel. Takže jsme nakonec rozhodli pro operaci, měli jsme za úkol ho pokud možno vykrmit ( je nezdravě vychrtlý, i přes kvanta krmení, co sežeere ), po zákroku nebude mít sílu žrát.   

Tak operaci přestál, vše proběhlo v pořádku, prý nám ho už dneska dají  domů. A snad se zotaví a bude zlobit holčičky dalších pár let.

Držte nám palečky, i když Janýsek není bulíček.