28.3.2010 byly holky poprvé na coursingovém závodě.

01.04.2010 15:48

...byl to závod "Jarní Kralupy"  a hned na začátku musíme říct, že si holky vedly nad očekávání dobře. Ale k tomu se dostaneme, nejprve se vrátíme na úplný začátek.

       Protože  zápis a kontrola k závodu končil v osm hodin, museli jsme vstávat a jet celkem brzo, taky nám chyběla hodinka, co se "ztratila" změnou času a musím říct, že se nám moc nechtělo. Ani počasí nevypadalo nijak pěkně, miminu se výjímečně také nechtělo vstávat...no, ale co bychom pro spokojenost holek neudělali, že? :-) Ještě jsme řešili, jestli An nenecháme doma, když měla mrtvý ocásek a bolela jí záda, ale jak se cinklo obojky a holky podle našeho pobíhání a chystání vycítily, že se někam chystáme, rozhodla se An, že jede samozřejmě také, skákala jako koza, ocásek sice "na půl žerdí", ale zkazit radost jsme jí prostě nemohli. A protože při jednom dřívějším běhu měla Týtka stejné problémy a nijak se to na ní nepodepsalo, jela An tedy také.

V autě ani nespaly, koukaly, kam se jede a jak jsme čekali, jen poznaly Kralupy, začaly vyvádět a skákat radostí, že auto nadskakovalo také.

        Na místě jsme museli vzít  holky k zápisu, takže si dovedete představit.. natěšené holky, dá se říci, že byly neovladatelné, a tvořily jednu pomalu devadesátikilovou rozdivočenou změť noh, uší, čenichů a ocasů. Skoro jsme se za ně styděli. Netrvalo dlouho a styděli jsme se opravdu. Páneček potřeboval jít něco dohlásit a já měla holky držet. To se mi podařilo asi deset vteřin, poté se ta nedočkavá masa vrhla směrem na dráhu a já, ryjíc patami v zemi a řevem, "vy svině stůjte", s nimi. Po pár metrech vypadalo, že budu stavět o značku, to jsem se bála a tak jsem holky ubrzdila sedem na zadek. No, chvíli to zabralo, holky se zastavily, já se snažila na ně výchovně působit a umravnit je. Dovedu si představit, jak moc  komicky vypadalo mé, úplně se míjející účinkem, hysterické ječení na holky, titulujíce je názvy všech hospodářských zvířat a možná i z rejstříku sprostých slov... naštěstí tahle chvilka "slávy a pozornosti" nertvala dlouho, i proto, že už jsem byla zase v pohybu a to i v sedě. Přiběhl páneček a situaci zachránil. Tedy ne, že by ho holky poslechly, ale je prostě silnější. Tak se mi zasmál také, odebral mi holky a vypadalo, že už bude klid.

Ne na dlouho. Než jsme stačili opustit "nebezpečné" území, An se podařilo , i přes to, že byla skoro přiškrcená, vyvléct z obojku a utekla lovit střapec. Naštěstí nikdo neběžel, ale natahoval ho pořadatel na motorce. Angelee měla tím pádem hned dva důvody k radosti . Miluje střapce a motorky možná víc :-) Páneček mi nechtěl nechat Týtu s Drum, že mě odtáhnou a Drum si tedy chytře vzal na lov An. Co čert nechtěl, ta se mu vyškubla a už lidi kolem bavily holky dvě a s nimi nádávající páneček, snažící je odvolat a pochytat. Ale ony si z něj dělaly vyloženě dobrý den. Poskakovaly kolem jako malí oslíci, věděly dobře, že jak je chytí, bez facek se to neobejde, protože páník už fakt zuřil. Drum už raději přestala blbnout ( ona zase moc hrdinka není a o facky nestojí ) a dala se chytit. An si stále vesele poskakovala, ale to už já měla uvázanou Týtu a šla mu pomoci. Vzala jsem Drumy a páník lovil An. Naštěstí se An podařilo chytit střapec a pořadatel čekal, až si my odchytneme psa.

               Řeknu vám, fakt to byla ostuda, ale to se prostě stává a nejen nám. Jen mě ( protože to páník neslyšel ) trošku mrzelo, že nám  jedna slečna nadávala do debilů, že to snad není pravda, takový blbci s neposlušnýma psama, co tam co lezeme...  Jasně, byla to naše chyba a nemá se to stávat, ale prostě bulíci jsou horké hlavy a tentokrát nás zase devčata převezla. Kolikrát někomu jinému utekl pes, i do závodu vběhl a nedal se chytit, ale neslyšela jsem, že by byl někdo tak sprostý, jako ta slečna. No, třeba má výjímečného psa a nemůže se jí nikdy stát, že by pes udělal něco, co ona nechce. Ale co už, jde se dál....

Potom už vše probíhalo v pořádku, holky čekaly na běhy v autě v teplíčku, my povídali se známými a čekali na naše běhy.

              Celkem bylo nahlášeno k závodu pět fen bulíků a holky běžely tak, že první běh byla Týtka s Jackie a Ticinou, druhý běh jen Drumy s Angelee. První běhy se nám nepovedly tak úplně, nebo alespoň Drumče ne. Ta zase špekulovala a střapec jí utekl, ale nenechala se vyvést z míry, nevzdala to, zabojovala, k cíli doběhla jen se ztrátou několika bodíků a nebyla diskvalifikovaná. An běžela jako o život, hlásila pohyb střapce a o pár bodíků přišla za to, že se snaží kořist uštvat a ne přelstít a někde si nadběhnout.

To jsme ale předběhli v čase, první běh byly Týta s matadorkami a zkušenými závodnicemi Tickou a Jackie. Týtu se nenechala zahanbit, snažila se, co to šlo, ale na první pohled  -i neznalcům hodnocení -  bylo vidět, že soupeřky si krásně nadbíhají, spolupracují, prostě ví, jak na to. Jak by také ne, mají naběhány desítky a desítky běhů a naše holky asi tak desítku jen jednu.  Vůbec ale nevadilo, že naše holčičky byly horší. Byly tak šťastné... A my spokojení, že se neztratily, neudělaly velikou chybu a že se jim běh moc líbil.

Po odběhnutí šly holky do auta se uklidnit, dostaly napít a měly čas na odpočinek a regeneraci sil po vysilujícím běhu.

Druhé kolo bylo o moc lepší. Týtka tedy běžela standardně dobře a bodíků dostala nastejno, Drum s An si polepšily více. Drum výrazněji, už nešaškovala, dokonce podlezla překážku ze střapců, aby byla rychlejší, Angelee jí dokonce přeskočila, jak nechtěla ztrácet čas. Holky konkurentky sice bodově nedostily, ale rozdíl zmenšily.

     Ale jak jsme říkali, jeli jsme na závody pro potěšení holek, předem bylo jasné, že by se muselo stát něco výjímečného, aby některá z našich vyhrála. Takže i tak, s umístěním na posledních místěch, to byl výborně využitý čas a i penízky.

             Jo, Ticko a Jackie, ještě párkrát vyhrajete, ale pak  dostanete na frak :-)))) Už se těšíme na přístě.

 

 

© 2008 - 2013 Nature of Unique

Vytvořeno službou Webnode