8.2.2011 tak se nám to narodilo

09.02.2011 01:19

 

...a popravdě, jsme z toho celí paf...nebo jeleni. Příroda nám tedy dala! Jednak Týtu vyloženě nadržuje klukům, a tentokrát hodně okatě, protože mít sedm dětí a jen jednu dcerušku, to je tedy něco a hlavně, ty barvy...copak je podzim? :-)

... když mi David volal z veteriny, že první je kluk žíhaný a druhý asi také a nebo žlutý, že to úplně nepozná, tak jsem myslela, že něco pil...

         Ale popořádku a od začátku: Už noc ze 6. na 7. byla divoká, Týtka se tvářila, že už "to na ní jde". Začala být nervózní, pořád se tulila, hlavně jsme se už od pátku obávali, aby nechtěla porodit, protože bylo ještě brzo. Tak jsme jí už chtěli mít  pod dozorem a přitom ale Týtka nechtěla být ani s námi v pokoji, kde měla porodit, takže jsme všichni spali v obýváku. Ale jak! Holky na gauči a my na koberci. Nepřekvapuje vás to?  No, nás vlastně také ani ne. Nic se do rána nestalo, Týtu nakonec nerodila jen my jsme byli rozlámaní, jak kdybychom dostali klackem. Dopoledne se ale její nervozita zvyšovala, venku hledala doupata ( jako kdyby ona, princezna zhýčkaná, mohla ležet někde v zahradě v díře, natož tam porodit! ) po obědě už začala chvílemi zrychleně dýchat a odpoledne už bylo jasné, že "je to tu".

Pořád ale chtěla být s náma všema, nechtěla jít z obýváku, dokonce jí ani nevadily holky, které každou chvíli zjišťovaly, co se s ní děje... a tak jsme čekali do večera a pak pomalu ukrajovali hodiny noci, nakonec se s ní odstěhovali do "jejího" pokoje... a Týtka stále neklidnější a my už začali myslet na problémy, které by mohla mít. V sedm ráno odtekla voda, a Týtka stále funěla jako lokomotiva a stahy nikde. O hodinu později jsme volali veterináře, protože jsme věděli, že je hodina na to, aby se narodilo mimi... a to se nerodilo, tak po pár telefonních konzultacích David vzal Týtku a jeli na kliniku. Diagnoza po telefonu zněla neotevřený čípek. Možnosti pomoci celkem žádné, jen podání vápníku a glukozy a chvíli čekat, jestli čípek neuzraje. Pokud ne, rychle císařský řez. Co se vete domnívali to se potvrdilo, takže Týtka dostala roztok, rychle sono, zda jsou štěňata v pořádku a pak se půl hodinky čekalo. A naštěstí se podařilo, do půl hodiny se narodilo první mimčo - kluk a žíhaný nebo žlutý.... a pak další a pak holka....a pak, protože Týtka rodila učebnicově, mohla domů. Tak přijeli, Týtka nám nadělila další čtyři kousky a naše překvapení a údivení neberou konce ještě teď...   

Jak jsme zmínili na začátku, miminka se nám pěkně vybarvila. Máme trikolorka, žíhaňáčka i pískáčka. Jen té neší oblíbené černé barvy se nějak nedostává...

Ale což, kluci holky, černí nebo žlutí, hlavně, že zdraví. Miminka i maminka. Takže prckům popřejeme hodně mlíčka, mamince, ať jí banda nezlobí a půjdeme si lehnout. A kam jinam, než k nim do pelíšku... 

            Více se o štěňátkách dočtete v sekci "štěňata"/"vrh "C",  kam budeme dávat jejich fotky a samozřejmě informace o tom, jak prospívají.  

 

© 2008 - 2013 Nature of Unique

Vytvořeno službou Webnode